Sci-fi

Definovat sci-fi není úplně snadné. Vytvořila jsem proto následující model. Nemusíte s ním souhlasit, ale to už není moje věc.

Sci-fi

Pojem sci-fi vnímám jako zastřešující pojem pro veškerou literaturu, která nestojí na "realitě". To je velmi odvážné tvrzení, protože veškerá umělecká literatura vlastně není reálná, je zcela nebo částečně smyšlená. Vnímejme ovšem realitu jako skutečný historický čas, skutečné prostředí a podobně.

Subžánr sci-fi

pak dále dělím na další subžánry (žánrovou literaturu), mezi které řadím:

• horory
• upíří ságy
• Dystopie
• sci-fi
• fantasy
• akční fantasy
• steampunk

a je jedno, zda jsou tyto subžánry realizovány formou souvislého textu nebo třeba formou komiksu.

Znaky žánru

Sci-fi je (sub)žánr nejen literární - zasahuje také do výtvarného umění, filmu a počítačových her. Jeho základním znakem je průhled do budoucnosti, existence nových technologií či neznámých forem života. Může se také odehrávat v alternativní minulosti či alternativní současnosti. Důležitým prvkem je existence jiných forem života - například robotů. Základní metodu sci-fi vymyslel už Jules Verne, kdy zapojil přírodní vědy do literatury. Důležitý je tedy nějaký objev, který lze předpokládat, a jeho následné uplatnění v praxi. Ve starší (zejména ve východním bloku) najdeme také pojem vědeckofantastická literatura.

Žánrotvorné postavy

Pro žánr jsou charakteristické také některé postavy - ve sci-fi se určitě setkáme s vědcem (inženýrem, stavitelem, robotikem), občas šíleným vědcem, dále s cestovateli, piloty, kosmonauty a také s roboty a mimozemšťany.

Tematika

Lze rozlišit také konkrétní témata typická pro žánr sci-fi: na jedné straně je zřetelné, že lidé ve sci-fi jsou pyšní na všechen technologický pokrok. Na druhou stranu se často potýkají s obavami, k čemu všemu může vyspělá technika vést. Můžeme tu pro srovnání zmínit Čapkovu obavu ze zneužití technických vynálezů. Dalším významným tématem je setkávání se s novými kulturami, jejich vliv na lidstvo a obráceně. Vždy je důležité, aby všechno vypadalo realisticky - na základě našich znalostí současné vědy jsme ochotni uvěřit, že se něco takového může skutečně stát.

Fandom

Co je pro žánr sci-fi také velmi typické, je existence fandomu - fanoušků jednotlivých literárních a filmových děl. Tito fanoušci se setkávají na takzvaných conech (konech), často se oblékají do "uniforem" svých postav (Star Trek), zakládají fanouškovské weby, často komunikují se svými autory a podporují je v jejich tvorbě. Obdobné "hnutí" se neobjevuje v žádném jiném žánru. Vznikají také "universe" světy. Tedy v kulisách již existujícího příběhu vznikají příběhy nové, píší je jiní autoři, kteří již existujících kulis využívají. U nás je nyní k dostání například Metro Universe. Tedy příběhy, které využívají světa dystopického Metro 2033.

Funkce

Zřejmě nejdůležitější funkcí sci-fi je zábavná funkce. Díla nás mají pobavit, často ale přinášejí i důležitá témata k zamyšlení, velmi často je to sama morálka člověka. Další funkcí sci-fi je poznávací funkce - dozvídáme se leccos o moderních technologiích a pokroku v přírodních vědách. V neposlední řadě má sci-fi funkci popularizační - popularizuje - seznamuje laickou veřejnost s technickým pokrokem.

Někteří autoři sci-fi

Tento odstavec je velmi náročný. Jak vybrat nějaké příklady? Stejně tak je obtížné říci, kdo byl první. Už ve starověkém světě se objevují první fantasy vyprávění - například Apuleiův Zlatý osel. Za zakladatele moderní (rozuměj už ne starověké) sci-fi je považována Mary Shallyová (ano, manželka Percy Bysshe Shellyho, romantického básníka) s hororem Frankenstein. Dále je to Jules Verne, který vycházel z tehdejšího stavu techniky a promítal ho do blízké budoucnosti. Má velkou zásluhu na tom, že přesvědčil čtenáře o schopnosti fantastiky předvídat vědecký a technický vývoj.

Herbert George Wells - přinesl do fantastiky nové motivy - budoucnost, její techniku, sociální konflikty, mimozemšťany, střety s nimi, cestování kosmem i časem, genetické inženýrství i mimosmyslové vnímání - je tedy považován za skutečného zakladatele moderní - novodobé - sci-fi.

Vybrat alespoň některé autor je téměř nemožné. Jsou jich stovky. Mezi mé oblíbené patří Isaac Asimov, Ray Bradbury** (451 stupňů Fahrenheita), Douglas Adams (Stopařův průvodce galaxií), z těch starších českých Josef Nesvadba (Einsteinův mozek, Blbec z Xeenemünde, Upír Ltd.), Ludvík Souček (trilogie Tušení, Cesta slepých ptáků) či Ondřej Neff (Hu! Povídky dědka Čucháka).

Krátké vysvětlení žánru sci-fi najdete také v tomto videu:
https://www.youtube.com/watch?v=T6y7Kuvjax4&t=207s